Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine, *
a ve svém zákoně vyučuješ,
abys mu popřál klidu od zlých časů, *
dokud se nevykope jáma pro bezbožného.
Neboť nezavrhne Hospodin svůj národ *
a své dědictví neopustí.
Ale právo se vrátí ke spravedlnosti, *
následovat ji budou všichni upřímného srdce. —
Kdo se mě zastane proti zločincům, *
kdo pro mě povstane na zlosyny?
Kdyby mně Hospodin nepomáhal, *
brzo by odpočívala duše má v tichu smrti.
Jen si pomyslím: "Má noha je vratká", *
už mě podpírá, Hospodine, tvá milost.
Když se mi v nitru rozmnoží starosti, *
tvá útěcha vzpruží mou duši. —
Spojí se s tebou stolec zkázy, *
který týrá pod zdáním práva?
Vrhají se na život spravedlivého *
a nevinnou krev odsuzují.
Hospodin mi bude jistě útočištěm, *
můj Bůh bude má záchranná skála.
Odplatí jim jejich nepravost †
a zahubí je vlastní jejich zlobou, *
zahubí je Hospodin, náš Bůh. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —