Plesejte Bohu, který nám pomáhá, *
jásejte Jakubovu Bohu.
Zanotujte píseň, udeřte na buben, *
na líbezně zvučící citeru a harfu.
Zadujte do trub v den novoluní, *
v den úplňku, v čas našeho svátku. —
Takový je příkaz v Izraeli, *
je to zákon Jakubova Boha.
Nařízení, které dal Josefovi, *
když se postavil proti egyptské zemi. —
Slyšel jsem neznámý mně hlas: †
"Zbavil jsem jeho šíji břemena, *
z jeho rukou jsem vzal koš robotníka.
V soužení jsi volal, a osvobodil jsem tě, †
odpověděl jsem ti z hřímajícího mraku, *
u vody v Meribě jsem tě zkoušel. —
Slyš, můj národe, chci tě napomenout, *
Izraeli, kéž bys mě poslouchal!
Nesmíš mít boha jiného, *
nesmíš se klanět bohu cizímu!
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, †
já jsem tě vyvedl z egyptské země, *
otevři ústa a naplním je! —
Ale můj národ na můj hlas nedbal, *
Izrael mě neposlouchal.
Nechal jsem je tedy v zatvrzelosti jejich srdce, *
ať si žijí podle svých nápadů! —
Kéž by mě můj národ slyšel, *
kéž by Izrael kráčel po mých cestách!
Hned bych pokořil jejich nepřátele, *
na jejich protivníky bych obrátil svou ruku.
Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili, *
jejich osud by trval navždy.
Jeho bych však živil jadrnou pšenicí, *
medem ze skály bych jej sytil." —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —