Hospodine, náš Pane, †
jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, *
svou velebností převýšils nebesa!
Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, *
abys umlčel pomstychtivého nepřítele. —
Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:
Co je člověk, že na něho myslíš, *
co je smrtelník, že se o něho staráš? —
Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, *
ověnčils ho ctí a slávou,
dals mu vládnout nad dílem svých rukou, *
položils mu k nohám všechno:
ovce i veškerý dobytek, *
k tomu i polní zvířata,
ptáky na nebi a ryby v moři, *
vše, co se hemží na stezkách moří. —
Hospodine, náš Pane, *
jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi! —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —