Pak vyvedl svůj lid jak ovce, *
jak stádo je vedl na poušti.
Vodil je bezpečně, že neměli strachu, *
jejich nepřátele však přikrylo moře.
Přivedl je do své svaté země, *
k horám, které získala jeho pravice.
Před nimi vyhnal pohany †
a losem jim určil dědictví, *
v jejich stanech usídlil izraelské kmeny. —
Pokoušeli však a dráždili Boha, Nejvyššího, *
a nedbali na jeho přikázání.
Odpadli a byli nevěrní jako jejich otcové, *
zklamali jak zrádný luk.
Do hněvu ho přiváděli svými oběťmi na výšinách, *
svými modlami vzbudili jeho žárlivost. —
Bůh to slyšel a rozhněval se, *
ostře odmítl Izraele.
Opustil příbytek v Silo, *
stan, kde přebýval mezi lidmi.
Vydal do zajetí svou sílu, *
svou slávu v moc protivníka.
Odevzdal svůj národ meči, *
proti svému dědictví vzplanul hněvem.
Jeho jinochy zhltal oheň, *
jeho panny se neprovdaly.
Jeho kněží padli mečem, *
jejich vdovy nemohly plakat. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —