Slyš, můj lide, mé naučení, *
nastav uši slovům mých úst!
Otevřu k průpovědi svá ústa, *
vyložím tajemné události z pradávných dob. —
Co jsme slyšeli a poznali, *
co nám otcové vyprávěli,
nezatajíme jejich synům, *
příštímu pokolení budeme vypravovat
slavné Hospodinovy činy i jeho moc, *
podivuhodné skutky jím vykonané. —
Dal totiž Jakubovi nařízení *
a stanovil příkaz pro Izraele,
aby o tom, co poručil našim otcům, *
poučili své syny. —
Má to znát příští pokolení, synové, kteří se narodí, *
mají to vyprávět svým dětem,
aby vložili svou důvěru v Boha, †
aby nezapomněli na Boží skutky *
a zachovávali jeho nařízení.
Aby nebyli jako jejich otcové, *
vzpurné a zatvrzelé pokolení,
pokolení nestálého srdce, *
jehož duch nebyl věrný Bohu. —
Efraimovci, dovední lukostřelci, *
dali se na útěk v den bitvy.
Nezachovali Boží smlouvu, *
odmítli jednat podle jeho zákona.
Zapomněli na jeho skutky, *
na podivuhodné činy, které jim ukázal.
Před jejich otci způsobil divy *
v egyptské zemi na taniské pláni. —
Rozdělil moře a převedl je, *
postavil vody jako násep.
Za dne je vedl oblakem, *
po celou noc světlem ohně.
Rozštěpil skály na poušti *
a hojně je napojil proudem vody.
Potokům dal vytrysknout ze skály *
a vodě dal téci jak řekám. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —