Ty jsi svou mocí rozdělil moře, *
ve vodách jsi zdrtil hlavy oblud.
Tys roztříštil leviatanovy hlavy, *
hodils ho za pokrm netvorům moře.
Tys dal vytrysknout pramenům a potokům, *
tys vysušil mohutné řeky.
Tvůj je den a tvá je noc, *
tys učinil měsíc i slunce.
Tys vymezil všechny hranice země, *
ustanovil jsi léto a zimu. —
Pamatuj na to: nepřítel se ti rouhal, Hospodine, *
pošetilý národ tupil tvé jméno.
Nevydávej supovi život své hrdličky, *
nezapomínej natrvalo na život svých chudých!
Shlédni na svou smlouvu, *
vždyť zákoutí země i pole plná jsou násilí. —
Ať se ponížený nevrací zklamán, *
ubohý a nuzný nechť chválí tvé jméno!
Povstaň, Bože, ujmi se své věci, *
mysli na potupu, kterou tě den co den stíhá blázen.
Nezapomínej na křik svých protivníků, *
povyk tvých odpůrců stále se vzmáhá. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —