Žalm 49-I (2-13)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A A* d V a VI F VI alt F VII a b c c2 d VIII G G* c per
Slyšte to, všechny rody, * poslouchejte, všichni obyvate světa,
pros i vznešení, * bohatý stej jako chudý!
Má ústa pronesou moudrost, * z úvah mého srdce vyprýš znalost.
Nakloním svůj sluch k průpodi, * za zvuků lyry zjevím svou hadu.
Proč bych se měl bát za dnů neštěstí, * když mě sví zloba nepřátel,
kteří spoléha na svůj majetek * a chlubí se přemírou svého bohatství?
Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí, * není s to zaplatit Bohu své kupné.
Cena života je příliš veliká,  nikdy nebude stačit, * aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.
Neboť uvidí, že umírají moudří,  že stejně hyne pošetilec i hlupák * a zanechávají své bohatství jiným.
Hroby jsou jejich domovem navěky,  jejich obydlím po všechna pokolení, * i když svými jmény nazvali ce země.
Nesetrvá totiž člověk v hojnosti, * podobá se dobytčatům, kte hynou.
Sláva Otci i Synu * i Duchu svamu,
jako byla na počátku, i ny i vždycky * a na věky ků. Amen.