Žalm 49-I (2-13)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Slyšte to, všechny národy, * poslouchejte, všichni obyvatelé světa,
prostí i vznešení, * bohatý stejně jako chudý! —
Má ústa pronesou moudrost, * z úvah mého srdce vyprýští znalost.
Nakloním svůj sluch k průpovědi, * za zvuků lyry zjevím svou záhadu. —
Proč bych se měl bát za dnů neštěstí, * když mě svírá zloba nepřátel,
kteří spoléhají na svůj majetek * a chlubí se přemírou svého bohatství? —
Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí, * není s to zaplatit Bohu své výkupné.
Cena života je příliš veliká, † nikdy nebude stačit, * aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.
Neboť uvidí, že umírají moudří, † že stejně hyne pošetilec i hlupák * a zanechávají své bohatství jiným. —
Hroby jsou jejich domovem navěky, † jejich obydlím po všechna pokolení, * i když svými jmény nazvali celé země.
Nesetrvá totiž člověk v hojnosti, * podobá se dobytčatům, která hynou. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —