Žalm 44-II (10-17)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A A* d V a VI F VI alt F VII a b c c2 d VIII G G* c per
Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, * netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.
Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, * nabrali si lupu ti, kdo nás nevidí.
Vydal jsi nás jak ovce na porážku * a rozptýlils nás mezi pohany,
takřka zadarmo jsi odprodal svůj rod, * nezískal jsi mnoho jejich cenou.
Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, * našemu okolí v potupu a posměch.
Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, * pohané nad námi posměšně va hlavou.
Svou hanbu mám stále na zřeteli, * stud se mi hrne do tváře,
když slyším pohanu a směch, * když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.
Sláva Otci i Synu * i Duchu svamu,
jako byla na počátku, i ny i vždycky * a na věky ků. Amen.