Jako laň prahne po vodách bystřin, *
tak prahne má duše po tobě, Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *
kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář? —
Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *
když den co den slyším: "Kde je tvůj Bůh?"
Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †
jak jsem putovával v zástupu, *
jak jsem je vodíval k Božímu domu
s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *
ve svátečním průvodu. —
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha. —
Rmoutím se uvnitř v duši, *
proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.
Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *
celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily. —
Za dne ať Hospodin dává svou milost, *
za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.
Říkám Bohu: Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *
Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?
Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *
když den co den mi říkají: "Kde je tvůj Bůh?" —
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —