Žalm 41

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka, * za to ho vysvobodí Hospodin v nouzi.
Hospodin ho bude chránit, zachová ho naživu, * učiní ho šťastným na zemi, nevydá ho zvůli jeho nepřátel.
Hospodin mu pomůže na bolestném lůžku, * v nemoci z něho sejme veškerou slabost. —
Volám: Hospodine, smiluj se nade mnou, * uzdrav mě, zhřešil jsem proti tobě.
Moji nepřátelé zle o mně mluví: * "Kdy už zemře, kdy zanikne jeho jméno?"
Kdo přijde navštívit, jen naprázdno tlachá, * v srdci si nasbírá špatnost, pak vyjde ven a pomlouvá. —
Všichni, kdo mě nenávidí, si spolu o mně šeptají * a vymýšlejí proti mně špatné věci:
"Postihla ho nevyléčitelná nákaza!" * nebo: "Kdo tak ulehl, už nevstane!"
I můj přítel, jemuž jsem důvěřoval, * který jídal z mého chleba, strojil mi úklady. —
Ty však, Hospodine, smiluj se nade mnou, * postav mě na nohy, ať jim to splatím!
Z toho poznám, že mě máš rád, * když můj sok nade mnou nezajásá.
Mne však zachováš bez úhony, * navěky mě postavíš před svou tvář. —
Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, * od věků až na věky! Staň se, staň se! —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —