Žalm 31-II (10-17)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Smiluj se nade mnou, Hospodine, je mi úzko, * hořem chřadne mé oko, duše i tělo,
Neboť můj život hyne ve strastech, * má léta v hořekování
Strast mě zbavuje síly, * moje kosti chřadnou. —
Všichni nepřátelé mnou opovrhují, † sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, * kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou.
vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, * podoben jsem rozbitému hrnci.
Vždyť se tolik o mně šeptá – slyšel jsem to – hrůza odevšad! * Spolu se proti mně radí, usilují zničit mi život. —
Já však, Hospodine, v tebe doufám, * říkám: Ty jsi můj Bůh!
Můj osud je ve tvé ruce, * vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel!
Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, * zachraň mě svou slitovností. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —