Řekl jsem ve své smělosti: *
"Nic už mnou nepohne!"
Hospodine, ve své přízni jsi mě obdařil mocí a ctí; *
sotva jsi skryl svou tvář, padl jsem v zmatek.
K tobě volám, Hospodine, *
Pána prosím o smilování. —
Jaký bude zisk z mé krve, *
když padnu do hrobu?
Bude tě chválit prach, *
bude hlásat tvou věrnost?
Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, *
pomoz mi, Hospodine! —
Můj nářek jsi obrátil v tanec, *
rozvázals mou žínici, přepásals mě radostí,
aby ti zpívala má duše bez ustání, *
Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky! —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —