K tobě pozvedám svou duši, *
Hospodine, můj Bože,
v tebe důvěřuji, kéž nejsem zahanben, *
ať nade mnou nejásají moji nepřátelé.
Vždyť nikdo z těch, kdo v tebe doufají, nepadne do hanby; *
do hanby padnou ti, kdo lehkovážně ruší věrnost. —
Ukaž mi své cesty, Hospodine, *
a pouč mě o svých stezkách.
Veď mě ve své pravdě a uč mě, †
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel, *
nepřestávám v tebe důvěřovat. —
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, *
na své milosrdenství, které trvá věčně.
Nemysli na hříchy mého mládí, na má provinění, †
pamatuj na mě ve svém milosrdenství *
pro svou dobrotivost, Hospodine! —
Hospodin je dobrý a dokonalý, *
proto ukazuje hříšníkům cestu.
Pokorné vede k správnému jednání, *
pokorné učí své cestě. —
Hospodinovo jednání je jen láska a věrnost *
pro ty, kdo plní jeho smlouvu a nařízení.
Pro své jméno, Hospodine, *
odpusť mi hřích, je totiž velký. —
Který muž ctí Hospodina? *
Učí ho o cestě, kterou si má zvolit.
Takový se bude těšit z blahobytu, *
jeho potomci budou vlastnit zemi.
Důvěrně se stýká Hospodin s těmi, kdo se ho bojí, *
dává jim poznat svou smlouvu. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —