Žalm 18-II (8-20)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Zachvěla se a zatřásla země, † zakolísaly základy hor * a zachvěly se, neboť vzplál hněvem.
Vystoupil kouř z jeho chřípí, † sžírající oheň z jeho úst, * žhavé uhlí od něho vzplálo.
Nebesa sklonil a sestoupil, * černý mrak byl pod jeho nohama. —
Jel na cherubu a letěl, * nesl se na křídlech větru.
Jako rouchem se temnotou oděl, * zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.
Bleskem v jeho dohledu * vzplálo žhavé uhlí. —
Z nebe Hospodin zahřměl, * Nejvyšší zaburácel svým hlasem.
Vyslal své šípy a rozptýlil je, * vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.
Tu se ukázala dna oceánů, * základy země byly obnaženy,
když Hospodin pohrozil, * když zavanul dech jeho hněvu. —
Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, * vyprostil mě ze spousty vod,
vyrval mě mému mocnému nepříteli, * těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.
Přepadli mě v den pro mě osudný, * ale Hospodin se mě zastal.
Vyvedl mě na volné prostranství, * vysvobodil mě, protože mě má rád. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —