Žalm 18-II (8-20)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A A* d V a VI F VI alt F VII a b c c2 d VIII G G* c per
Zachvěla se a zatřásla země,  zakolísaly klady hor * a zachvěly se, neboť vzplál hněvem.
Vystoupil kouř z jeho chřípí,  sžírají oheň z jeho úst, * žhavé uhlí od ho vzplálo.
Nebesa sklonil a sestoupil, * černý mrak byl pod jeho nohama.
Jel na cherubu a letěl, * nesl se na křídlech větru.
Jako rouchem se temnotou oděl, * zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.
Bleskem v jeho dohledu * vzplálo žha uhlí.
Z nebe Hospodin zahřměl, * Nejvyšší zabucel svým hlasem.
Vyslal své šípy a rozptýlil je, * vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.
Tu se ukázala dna oceánů, * základy země byly obnaženy,
když Hospodin pohrozil, * když zavanul dech jeho hněvu.
Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, * vyprostil ze spousty vod,
vyrval mě mému mocnému nepříteli, * těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.
Přepadli mě v den pro osudný, * ale Hospodin se zastal.
Vyvedl mě na vol prostranství, * vysvobodil mě, protože rád.
Sláva Otci i Synu * i Duchu svamu,
jako byla na počátku, i ny i vždycky * a na věky ků. Amen.