Veleben buď Hospodin, má Skála, *
on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.
On je mé milosrdenství, mé útočiště, *
má pevnost a můj zachránce,
můj štít a můj útulek, *
on mi podmaňuje národy. —
Hospodine, co je člověk, že se o něho staráš, *
co je smrtelník, že na něho myslíš?
Člověk se podobá vánku, *
jeho dny stínu, který přechází. —
Hospodine, skloň svá nebesa a sestup, *
dotkni se hor a budou dýmat.
Sešli blesk a rozpraš nepřátele, *
vystřel své šípy a poděs je! —
Vztáhni svou ruku z výšin, *
vytrhni mě a vysvoboď z přívalu vod a z ruky cizáků,
jejich ústa mluví lež *
a pravice přísahá křivě. —
Bože, novou píseň ti zazpívám, *
na harfě s desíti strunami ti zahraji;
tobě, jenž dáváš králům vítězství, *
který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —