Když vytáhl Izrael z Egypta, *
Jakubův dům z cizáckého lidu,
stal se Juda Boží svatyní, *
Izrael Božím panstvím. —
Moře to vidělo a prchlo, *
Jordán se obrátil nazpět,
Hory poskočily jako berani, *
pahorky jako jehňata. —
Co je ti, moře, že prcháš, *
Jordáne, že se obracíš nazpět,
hory, proč poskakujete jako berani, *
pahorky, proč skáčete jako jehňata? —
Země, třes se před Pánem, *
před Bohem Jakubovým,
jenž mění skálu v bažinu, *
křemen v prameny vod. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —