Žalm 107-II (17-32)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A A* d V a VI F VI alt F VII a b c c2 d VIII G G* c per
Chřadli pro svou nepravost * a souženi byli pro své viny;
z duše se jim zhnusil kaž pokrm * a přiblížili se k branám smrti.
Tu volali ve své tísni k Hospodinu * a on je z jejich úzkos vysvobodil.
Poslal své slovo a uzdravil je, * zachránil je ze huby.
Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, * za jeho divy k dobru lidí.
Nechť podají kov oti, * nechť vypravují s jásotem o jeho skutcích.
Pustili se po lodích na moře, * sháněli obchody po širých vodách.
Viděli Hospodinova la * a na širém moři jeho divy.
Rozkázal a vyvolal bouřli tr, * který do výše vzdouval vlny.
Stoupali až k nebi, sestupovali do propastí, * jejich duše se třásla v nebezpečí.
Potáceli se, vrávorali jak opilí, * veškerá jejich zručnost byla v koncích.
Tu volali ve své tísni k Hospodinu * a on je z jejich úzkos vysvobodil.
Uklidnil bouři v tichý nek, * a utišily se mořské vlny.
Radovali se, že se uklidnily, * a dovedl je do vytoužeho přístavu.
Ať chválí Hospodina za jeho milosrdenství, * za jeho divy k dobru lidí;
nechť ho oslavují v shromáž lidu, * nechť ho velebí ve sboru starších.
Sláva Otci i Synu * i Duchu svamu,
jako byla na počátku, i ny i vždycky * a na věky ků. Amen.