Žalm 102-I (2-12)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Hospodine, slyš modlitbu mou * a volání mé ať pronikne k tobě!
Neskrývej tvář svou přede mnou * v den, kdy je mi úzko.
Nakloň ke mně svůj sluch: * když volám, rychle mě vyslyš! —
Neboť mé dny jako dým se rozplývají * a mé kosti planou žárem.
Mé srdce usychá spálené jako tráva, * zapomínám jíst svůj chléb.
Od samého nářku * jsem jen kost a kůže. —
Podobám se pelikánu na poušti, * jsem jako sova v zříceninách.
Nemohu spát a sténám * jak opuštěné ptáče na střeše.
Stále mě tupí moji nepřátelé, * proti mně zuří a proklínají mým jménem. —
Vždyť popel jím jako chléb * a nápoj mísím s pláčem
pro tvůj hněv a tvé rozhorlení, * neboť jsi mě pozvedl, ale pak odhodil.
Mé dny jsou jak dloužící se stín * a já vadnu jako tráva. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —