Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, *
jeho rámě mu dává vládu.
Hle, u sebe má svou mzdu *
a před sebou má svůj zisk.
Jako pastýř pase své stádo, *
svým ramenem shromažďuje beránky,
ve svém klínu je nese, *
březí ovce šetrně vede. —
Kdo hrstí změřil vody *
a určil pídí rozměry nebe,
kdo nabral do odměrky prach země, †
zvážil závažím hory *
a na vahách pahorky?
Kdo řídil Hospodinova ducha? *
Kdo ho poučil svou radou?
S kým se radil, aby mu dal rozum, *
aby ho poučil o stezce práva,
kdo se s ním sdílel o vědění *
a ukázal mu cestu moudrosti? —
Hle, národy jsou jako krůpěj na okovu, †
za prášek na vahách se mohou považovat, *
hle, ostrovy váží jak smítko.
Libanon nestačí na rozdělání ohně, *
je málo jeho zvěře na žertvu.
Všechny národy jsou před ním, jako by nebyly, *
nemá je za nic, jen za prázdnotu! —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —