Těšte, těšte můj národ, *
praví váš Bůh.
Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, †
neboť je skončena jeho špatnost, *
odčiněna jeho nepravost,
vzal z Hospodinovy ruky *
dvojnásob za všechny své hříchy. —
Hlas volá: "Na poušti připravte Hospodinovi cestu, *
v pustině urovnejte stezky našemu Bohu!
Každé údolí ať se zvýší *
a každá hora a pahorek ať se sníží!
Co je křivé, ať se napřímí, *
co je drsné, ať se narovná:
Hospodinova velebnost se zjeví *
a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa." —
Hlas praví: "Volej!" *
Řekl jsem: "Co mám volat?"
Každé tělo je tráva, *
a všechna jeho sláva jako polní květ.
Uschla tráva a opadal květ, †
když jej ovanul Hospodinův dech. *
Ano, trávou je lid.
Uschla tráva a opadal květ, *
slovo našeho Boha však trvá navěky. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —