Dt 32, 1-12

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Slyšte, nebesa, chci mluvit, * země, nakloň sluch k slovu mých úst!
Ať jako déšť skane mé poučení, * ať jako rosa stéká můj výrok,
jako kapky na rostliny, * jako krůpěj na trávu.
Hospodinovo jméno budu vzývat, * vzdejte čest našemu Bohu! —
Je Skála, dokonalá jsou jeho díla, * neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé.
Bůh je věrný a bez nepravosti, * spravedlivý a přímý. —
Hřešili proti němu, nejsou už jeho, jsou to synové zvrhlí, * pokolení zkažené a zvrácené.
Tím odplácíte Hospodinu, * lide pošetilý a nemoudrý?
Není on tvým otcem, který tě zplodil, * který tě stvořil a dal ti sílu? —
Pamatuj na dávné dny, * uvažuj o létech mnohých pokolení!
Ptej se svého otce, a oznámí ti, * ptej se svých starců, a řeknou ti: —
Když Nejvyšší vykazoval národům jejich sídla, * když rozděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů, * podle počtu synů Izraele;
neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, * Jakub je dědičný jeho úděl. —
Našel ho v pusté zemi, * v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata,
obklopil ho péčí a staral se o něj, * střežil ho jako zřítelnici oka.
Jako orel bdí nad svým hnízdem, * vznáší se nad svými mláďaty a rozprostírá své perutě,
tak ho vzal * a nesl na svých křídlech.
Hospodin sám ho vedl, * nebyl u něho cizí bůh. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —