Slyšte, nebesa, chci mluvit, *
země, nakloň sluch k slovu mých úst!
Ať jako déšť skane mé poučení, *
ať jako rosa stéká můj výrok,
jako kapky na rostliny, *
jako krůpěj na trávu.
Hospodinovo jméno budu vzývat, *
vzdejte čest našemu Bohu! —
Je Skála, dokonalá jsou jeho díla, *
neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé.
Bůh je věrný a bez nepravosti, *
spravedlivý a přímý. —
Hřešili proti němu, nejsou už jeho, jsou to synové zvrhlí, *
pokolení zkažené a zvrácené.
Tím odplácíte Hospodinu, *
lide pošetilý a nemoudrý?
Není on tvým otcem, který tě zplodil, *
který tě stvořil a dal ti sílu? —
Pamatuj na dávné dny, *
uvažuj o létech mnohých pokolení!
Ptej se svého otce, a oznámí ti, *
ptej se svých starců, a řeknou ti: —
Když Nejvyšší vykazoval národům jejich sídla, *
když rozděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů, *
podle počtu synů Izraele;
neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, *
Jakub je dědičný jeho úděl. —
Našel ho v pusté zemi, *
v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata,
obklopil ho péčí a staral se o něj, *
střežil ho jako zřítelnici oka.
Jako orel bdí nad svým hnízdem, *
vznáší se nad svými mláďaty a rozprostírá své perutě,
tak ho vzal *
a nesl na svých křídlech.
Hospodin sám ho vedl, *
nebyl u něho cizí bůh. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —