I D
D'
D2
f
g
g2
g3
a
a2
a3
II D
II A
III h
a
g
IV g
E
IV alt c
A
d
V a
VI F
VI alt F
VII a
h
c
c2
d
VIII G
G*
c
per
Marně jsem tedy zachoval své srdce bez úhony *
v nevinnosti myl své ruce?
Stále jsem v soužení *
a den co den v trestu. —
Kdybych řekl: "Budu mluvit jako oni", *
zradil bych rod tvých synů.
Hloubal jsem, jak bych to poznal, *
ale zdálo se mi to obtížné,
až jsem vnikl do Božích tajemství *
a přihlédl k jejich konci. —
Věru, stavíš je na kluzkou cestu, *
do zhouby je vrháš.
Jak se zhroutili v mžiku, *
zhynuli, pominuli se hrůzou!
Jako člověk pohrdá snem, když se probudí, *
tak, Pane, až povstaneš, pohrdneš jejich výmysly. —
Když se mé srdce jitřilo *
a bolest bodala v ledví,
byl jsem nerozumný a nechápal jsem, *
byl jsem před tebou podobný němé tváři. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —