Žalm 73-I (1-12)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Jak dobrý je Bůh k upřímným lidem, * jak dobrý je Pán k těm, kdo mají čisté srdce!
Téměř již zakolísaly mé nohy, * málem již uklouzly mé kroky,
neboť jsem záviděl bezbožným, * když jsem pozoroval blahobyt hříšných. —
Opravdu, nemají nesnáze, * jejich tělo je zdravé a dobře živené.
Netrápí je lidské strasti, * nemají soužení jak ostatní lidé. —
Proto je obepíná pýcha jako náhrdelník, * násilnictví je přikrývá jakoby šatem.
Z dobrého bydla vychází jejich nepravost, * prýští výmysly srdce.
Posmívají se, vedou zlé řeči, * z povýšenosti hrozí útlakem.
Svými ústy míří do nebe, * jejich jazyk rejdí po zemi. —
Proto se k nim obrací můj lid, * jako by se chtěl hodně nalokat vody,
a praví: "Jak by to mohl Bůh vědět, * má o tom Nejvyšší znalost?"
Hle, takoví jsou hříšníci, * klidně si žijí, hromadí bohatství. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —