Žalm 37-II (12-29)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Bezbožník strojí úklady spravedlivému, * skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje, * vidí, že se blíží jeho den. —
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, † aby skláli chudáka a ubožáka, * aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce * a jejich luky se zlámou. —
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, * než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, * ale spravedlivé Hospodin podpírá. —
Hospodin pečuje o život bezúhonných, * dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, * nasytí se ve dnech hladu. —
Ano, bezbožníci zhynou, † nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, * vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, * spravedlivý se však ustrne a rozdává. —
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, * ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu, * má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet, * protože mu Hospodin podpírá ruku. —
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, † ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, * že by jeho děti žebraly o chléb;
pokaždé se ustrne a půjčí, * za to na jeho dětech spočine požehnání. —
Chraň se zlého a čiň dobré, * a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost, * neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, * potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi, * budou ji obývat věčně. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —