Opatruj mě jako zřítelnici oka, †
do stínu svých perutí mě ukryj *
před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.
Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †
nepřístupným činí své bezcitné srdce, *
zpupně mluví svými ústy.
Už, už mě obkličují jejich kroky, *
oči své upírají, aby mě povalili na zem,
podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *
nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu. —
Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †
svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *
svou rukou mě, Hospodine, zachraň před lidmi,
před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *
jejichž břicho plníš svými dary.
Jejich synové se dosyta najedí, *
a co zbude, nechávají svým dětem.
Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *
až procitnu, nasytím se pohledem na tebe. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —