Žalm 10-I (1-11)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Hospodine, proč jsi tak vzdálen, * proč se skrýváš v dobách tísně?
Bezbožník zpupně pronásleduje ubožáka, * chytí ho do nástrah, které si přichystal. —
Vždyť hříšník se chlubí svou náruživostí, * rouhá se chamtivec, pohrdá Hospodinem.
Namlouvá si bezbožník ve své opovážlivosti: † "On nepotrestá! Bůh není!" * To je celé jeho smýšlení.
Po celý čas se mu vše daří, † je daleko od myšlenky na tvůj soud, * na všechny své odpůrce hledí s výsměchem.
Říká si pro sebe: "Nic mnou nehne, * z pokolení do pokolení mě neštěstí nepotká."
Jeho ústa jsou plná kletby, lsti a úkladu, * pod jeho jazykem jen útrapa a hoře. —
Sedí na číhané poblíž osad, † zabíjí nevinného ve skrytu, * jeho oči slídí po chudákovi.
Číhá v úkrytu jako lev ve svém doupěti, † číhá, aby lapil ubožáka, * lapí ho a vtáhne do své sítě.
Přikrčí se, po zemi se plazí, * chudáci klesají v jeho drápech.
Myslí si v srdci: "Bůh zapomněl, * odvrátil svou tvář, vůbec se nedívá!" —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —