Žalm 106-II (19-33)

I D D' D2 f g g2 g3 a a2 a3 II D II A III h a g IV g E IV alt c A d V a VI F VI alt F VII a h c c2 d VIII G G* c per
Zhotovili si tele u Chorebu * a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu * za sochu býka, který požírá trávu.
Zapomněli na Boha, který je zachránil, * který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi, * úžasné skutky u Rudého moře.
Rozhodl se, že je zničí, † kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval, * aby odvrátil jeho hněv, jímž je chtěl zhubit. —
Pohrdli vytouženou zemí, * nevěřili jeho slovu.
Reptali ve svých stanech, * neposlouchali Hospodinova hlasu.
Proto jim přísahal pozdviženou rukou, * že je zničí na poušti,
že jejich potomstvo rozptýlí mezi národy, * že je rozpráší do cizích zemí. —
Přidali se k Bál Peorovi, * jedli oběti mrtvých bohů.
Dráždili Hospodina svými zločiny, * proto je stihla pohroma.
Tu povstal Pinchas a zjednal spravedlnost. * Pohroma přestala.
Připočetlo se mu to k zásluze * po všechna pokolení na věčné časy. —
Popudili ho u vod v Meribě, * zle se vedlo Mojžíšovi jejich vinou,
neboť rozhořčili jeho mysl, * že svými rty nerozvážně mluvil. —
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen. —