Tehdy přišel Izrael do Egypta * 
a Jakub se stal hostem v Chámově zemi.
Nadmíru pak rozmnožil svůj národ * 
a dal mu větší sílu než jeho protivníkům.
Zvrátil jim srdce, že nenáviděli jeho národ, * 
že lstivě jednali s jeho služebníky.
Tehdy poslal Mojžíše, svého služebníka, * 
Áróna, jehož si vyvolil.
Dělali mezi nimi jeho divy * 
a zázraky v Chámově zemi. —
Seslal temnoty, a nastala tma, * 
ale oni odpírali jeho slovům.
Proměnil v krev jejich vody * 
a zahubil jim ryby.
Jejich země se hemžila žabami, * 
vnikly i do komnat jejich králů.
Rozkázal a přiletěla hejna much, * 
komáři byli v celém jejich kraji.
Místo deště dal jim krupobití, * 
plameny ohně v jejich zemi.
Potloukl jim révu i fíky, * 
polámal stromy na jejich území. —
Rozkázal a přiletěly kobylky * 
a sarančat nespočetné spousty.
Zhltaly všechnu zeleň v jejich zemi, * 
zhltaly jim plodiny obilí.
Pobil všechny prvorozené v jejich zemi, * 
prvotiny veškeré jejich mužné síly. —
Potom své vyvedl se stříbrem a zlatem, * 
nebylo nemocných v jejich kmenech.
Egypťané se radovali, že odcházejí, * 
neboť hrůza z nich padla na ně.
Rozestřel oblak, aby je chránil, * 
oheň, aby svítil v noci. —
Projevili žádost, i poslal jim křepelky * 
a sytil je chlebem z nebe.
Rozrazil skálu a vytryskla voda, * 
valila se pouští jak řeka.
Neboť pamatoval na své svaté slovo, * 
které dal Abrahámovi, svému služebníku. —
V radosti vyvedl svůj národ, * 
s jásotem své vyvolené.
Dal jim pohanské země, * 
zmocnili se majetku národů,
aby zachovávali jeho zákony * 
a dbali jeho nařízení. —
Sláva Otci i Synu * 
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky * 
a na věky věků. Amen. —