Hospodine, slyšel jsem tvou zprávu, *
bál jsem se, Hospodine, tvého díla,
v průběhu let ho uskutečni, †
v průběhu let ho oznam. *
Kdykoli se hněváš, vzpomeň na smilování!
Bůh přijde z Temanu, *
Svatý z hory Faran. —
Jeho velebnost zahaluje nebesa, *
země je plná jeho slávy.
Sám září jako světlo, †
z rukou mu tryskají paprsky, *
tam je skryta jeho síla. —
Vyšel jsi spasit svůj národ, *
spasit jej i svého pomazaného.
Svým koním jsi otevřel cestu v moři, *
v bahnu mnoha vod.
Slyšel jsem o tom a mé nitro se zachvělo, *
rty se mi třásly strachem při té zprávě,
kostižer mi vniká do kostí, *
mé kroky pode mnou vrávorají.
Počkám však v klidu na den tísně, *
jenž dolehne na lid, který se na nás chce vrhnout. —
I když fíkovník nevykvete *
a vinná réva nepřinese plody,
i když zklame výnos olivy *
a pole nevydají pokrm,
i když zmizí brav ze stáje *
a skot nebude v chlévech,
já přesto budu jásat v Hospodinu, *
budu plesat v Bohu, svém spasiteli! —
Hospodin, Pán, je mou silou, †
mé nohy učiní podobné nohám laní *
a zavede mě na mé výšiny. —
Sláva Otci i Synu *
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen. —